.:: AKCE KLUBU :: V ROCE 2008 :: Chlum 1866 ::.

 "Takže už potřetí...." to se mě honilo hlavou když jsem se řadil mezi ostatních devět šílenců ve Dvoře Králové za koňským povozem.Ano.Už potřetí se KVH Gardekorps vydal na pochod pruské gardy na Chlum aby se účastnil oslav bitvy na Chlumu.Pro tentokrát se šlo opět z Dvora Králové do Cerekvice a odtud druhý den bojovým pochodem do Chlumu.Letos s náma šli ještě kolegové z místního KVH a to nám pomohlo při navigaci.Nutno dodat že letos panovalo ukrutné vedro.Po průchodu městem jsme se blížili pomalu k prvnímu stoupání.Pod nádražím nás povoz opustil a my se vydali podél trati ke zkratce která nám sice ušetřila pár kiláků ale zase sebrala polovinu sil.Po docela náročném výstupu jsme se v první obci setkali s naším povozem,který jel po silnici.Občerstvili jsme se a vyrazili dál.Na další zastávce odpadl první maník a to Kentán,opustili ho síly a boty.Cesta v 30 st.vedru se pomalu začala měnit v očistec a na mě přicházela krize.Po průchodu Vilanticemi nás sice čekaly už "jen" 2 km ke spásnému koupališti kde jsme se chtěli občerstvit.Nakonec se ono místo objevilo a naše jednotka s orgastickým řevem naskákala do vody a pak se věnovala jídlu a pivu.                                                                                                              Do Cerekvice to byl už jen kousek a samozřejmě do kopce.Zde padla také hláška pochodu.Vzniklo to tak že jsem se zeptal Jeho Výsosti Gallase kde má tele.Odpověděl že na povozu ale že za to má praporek.Na to Adam naprosto suveréně odvětil : "A já mám vlka!!!! " No a pak už jsme vstoupili do tohoto hezkého historického městečka.Pro bydlení byl letos určen historický zámeček a jeho zahrada.Moc se nám nechtělo stavět stany,vzhledem k blížící se bouřce to bylo docela rozumné,rozložili jsme se proto v podloubí zámečku,vytáhli jídlo a odpočívali.Sháněl jsem se po dalších jednotkách ale nic.Pomalu mě docházelo že ostatní dorazí až ráno.Po občerstvení v "Garáži" jsme padli do spacáků a o půlnoci se v podloubí nesl jen rachot motorových pil.                                                                                                                                            Ráno bylo fakt super.Pršelo a lilo jako z konve.Já,Pavka,Milan a Lebros jsme se vydali odvést auta na Chlum a v drobném mrholení jsme tam postavili i stany.Pak dorazili autobusy i ostatní jednotky,přátelské i nepřátelské a bojový pochod mohl začít. Nebudu se zbytečně rozepisovat o podrobnostech bitek v lese,o zříceninu,mezi poli a ve vesnicích.Prostě to bylo bezva !!!!          Bohužel jsme se museli okolo 15.00 pomalu přesouvat na Chlum,čekal nás večerní program a bylo potřeba dopřát mužstvu oddych a taky se trochu zkulturnit,vypadali jsme no..... Nějak se nám povedlo postavit zbytek stanů a přístřešek a to se už začali trousit ostatní. V 19.15 dorazili autobusy a jednotky se vydali do Hradce na zahájení akcí.Zde jsem byl mile překvapen.Organizátoři udělovali stuhy za 9,15 a 25 let sužby u pruských jednotek a když jsem zaslechl: "Gardista Tomáš Dimitrov" byl jsem docela v šoku. Ale pak jsem hrdě vypochodoval mezi ostatní a byl dekorován.                                    Bohužel po návratu do tábora nás čekala ještě jedna smutná povinnost. Letošní pochodňový průvod byl pojat jako vzpomínka na našeho zesnulého kamaráda Jardu Kovandu. Kluci z Hradce a Lebros to připravili naprosto dokonale.Kdo Jardu znal tak se neubránil slzám,dojati byli i ti kdo ho neznali.Pokud se to dá tak říct,bylo to moc pěkné a dojemné.                                  V sobotu ráno se už zase vše vrátilo do starých kolejí.Po rychlé snídani se jednotka (bez jednoho dost podstatného člena) odebrala k rychlému secvičení na bojiště. Po několika "tetrisech" (pohyb jednotky sem a tam,to je tetris ne?) jsme se vrátili k definitivnímu vyčištění a v 10.00 jsme už v sestavě pruských vojsk pochodovali k Baterii mrtvých na každoroční pietní akt. Řečníci zkrátili projevy na nutné minimum a tak nám ještě zbylo dost času na sbalení bandalírů a oběd.                                  No a pak už následovala bitevní scéna tentokrát na obvyklém místě. V bitvě toho člověk v řadě moc nevnímá,jen to co na něj huláká velitel . Jen jeden okamžik mě utkvěl v paměti,a to když jsme se hnali na nabitá rakouská děla.Naštěstí se nám je podařilo dobýt dřív než stačili vystřelit. A pak už jen následovala obvyklá děkovačka. Večer se nesl ve znamení zábavy a bratření se s ostatními. Konec.                                                                                                                                     
  

Zapsal Condor

   :: Fotogalerie ::


Copyright © 2003-2010 2.RCT Praha. Všechna práva vyhrazena