.:: AKCE KLUBU :: V ROCE 2004 :: Naše slavné prohry ::.

   16-18.7. jsme se vydali na naší interní akci kterou jsme se protentokrát rozhodli uspořádat v jednom bývalém průmyslovém objektu. Opoziční jednotkou nám byl opět náš známý „Spešlfors Bidlo a jeho hoši“.
   Akci předcházelo pečlivé plánování včetně fotografií místa akce. Protože při poslední akci Bidlo bránil a my útočili, rozhodlo se, že se tentokrát úkoly otočí, aby si taky pochod užil někdo jiný.
   Úkolem soupeře bylo proniknout do objektu, zničit megou "jaderné zařízení" simulované starým kompresorem a stáhnout se na odletovou plochu. Naším úkolem bylo toto uhájit a pokud možno zabránit Bidlovi v „odletu“. Jednoduché jak facka.
V pátek jsme se shromáždili a s pomocí boží a našich dvou řidičů jsme vyrazili na cestu. Doprava tam proběhla bez trablů,po příjezdu jsme upravili prostor a šli se věnovat posilujícímu tříhodinovému spánku.
   Ráno začalo hezky,hned první patrola k smrti vyplašila „kabelokopy“. Po tomto veselém incidentu se pomalu vleklo dopoledne.Tým,rozdělený na dvě hlídky patroloval po objektu,na střeše byl umístěn maník s dalekohledem. Tato hlídka byla opravdu utrpením.
   Zpestřením byl jen průjezd kolony jeepů, která, jak jsme se později dozvěděli neměla s naší akcí nic společného. Odpoledne jsme vyslali dvě hlídky, mobilní a potom i pěší které propátrávali terén. Soupeř nikde.
   V 17.00 jsem už začal být nervózní a zavolal Bidlovi co že se to děje.   Sdělil mě, že patrně zabloudili, ale že dorazí. Totéž se opakovalo o hodinu později a v 19.00 jsem byl požádán o navedení.
   V tomto okamžiku nastal bod zlomu. Všichni byli proti a tak jsem poskytl jen částečné vodítko k nalezení, podle toho kde si Bidlo myslel, že je.
   Morálka se v ten moment úplně zhroutila, Carlos se zhroutil i následkem dehydratace.
   Za chvíli nám jako vždy odjel Kája a my jsme se ocitli už tak oslabeni. Při návratu na štáb jsme zpozorovali tři osoby, Ala je šel prověřit a snad díky planým poplachům si s sebou nevzal ani zbraň. Co čert nechtěl, byl to soupeř a tak pro něj akce skončila. Nastal tak trochu chaos.
   Protože jsem se domníval, že jde o klamný útok, vzal jsem si pět lidí a odešel zajistit druhou stranu objektu. 
   V momentě kdy hlídka ze střechy hlásila že vidí další lidi,byl jsem tam najednou sám, u štábu vypukla přestřelka a všichni tam běželi „zastřílet si“. 
   Pak už to mělo rychlý spád.
   Bidlo je zatlačil do baráku a i přes utrpěné ztráty (mohl si je dovolit,bylo jich víc) naše hochy zlikvidoval. 
   Já jsem venku „ulovil“ dva a pak jsem to taky odnesl. Bidlo našel a zničil „reaktor“ a začal se stahovat na svou odletovou plochu.
   V naší partě zavládla trudomyslnost, asi vlivem utrpěné porážky a jen stěží se nám s Davem podařilo lidi zvednout k pronásledování. V tom se z odletové plochy ohlásil Bidlo že tuto etapu necháme na ráno,protože prostor je „samajama“ a nemá cenu riskovat zranění. Nakonec po oboustrané dohodě došlo k zrušení akce. Pro nás to bylo asi nejlepší řešení, neumím si představit jak bychom v tomto stavu v noci útočili.
   Utábořili jsme se kdesi v lese, pojedli a šli spát. Nevím jak ostatním ale mě bylo mizerně.
   Ráno po probuzení jsme jeli domů.
   Jaké si z tohoto debaklu vzít ponaučení? 
    Vina je z části na mě, neřekl jsem mužstvu taktiku obrany a neurčil přesně sektory a lidi kteří je mají bránit. Naši lidi se začínají poslední dobou chovat spíš jako „džípaři“ než jako mariňáci a pokud se jim člověk snaží podat nějaké informace, baví se o něčem jiném. Cvičit činnost v útoku a v obraně potřebujeme jako sůl, je to strašně chaotické. 
   Omluvou není ani přesila soupeře, poradili jsme si už i jinak. Myslím si že tato lekce byla pro nás ponaučením a měli bychom z toho vyvodit nějaké závěry. Hlavně pro nás.
   Díky soupeři co to všechno vydržel. 

   P.S. Při akci jsme použili naše RAM.S novou municí chodí perfektně, i nepřítel z nich získal respekt. A taky pár modřin ….

   Zapsal Condor


Copyright © 2003-2010 2.RCT Praha. Všechna práva vyhrazena