.:: AKCE KLUBU :: V ROCE 2003 :: Jak jsem poprvé válčil v airsoftu ::.

   Naše parta vyrazila na konci srpna na dlouho očekávanou akci v jednom vojenském (bývalém ) prostoru. 
   Cílem akce bylo jako vždy vypustit ventily od každodenních starostí a trochu si zablbnout a taky vyzkoušet naše nové R.A.M.
Druhá část se bohužel moc nevyvedla, neboť zbraně díky poště nedorazily, ale p.Ondra nám rád zapůjčil to co si objednal sám. Bohužel nebyl čas na seznámení se s zbraněmi a to se samozřejmě projeví.
   V pátek naše banda vyrazila v 19.00 autobusem na místo. Společný přesun se rozhodně vyplatí, neboť všichni jsou včas na místě akce a není nutno na někoho čekat v hospodě atd.
   Po vysazení následoval noční přesun na „bojiště“. Soupeřem pro tento víkend nám byla jednotka NAVY SEAL- CZ pod vedením Romana J. 
   Po dosažení prostoru jsme vyslali průzkumnou hlídku, která asi 300 m od našeho stanoviště narazila na nepřátelské průzkumáky a podle rozkazu se stáhla.
   Větrnou noc jsme strávili pod pončama v malém remízku za společnosti srn a jelenů. Za zmínku stojí jen moje bleskurychlé sbalení spacáku při dešti, který hned na to přestal.
   V 7.00 jsme pomalým pochodem vyrazili na východní stranu prostoru. Postupovali jsme pomalu, neboť raději přijít pozdě a všichni než brzo a nikdo a navíc 15 kg batoh na zádech taky moc na pohybu nepřidá. 
   Asi v 10.00 narazila přední skupina na první objekty. Po přiblížení se na kluky snesla palba z prvního patra. Zalehlo se a palba se opětovala. 
   Zde bych chtěl popsat svůj první airsoft dojem. Palba není vůbec slyšet a to že mě nepřítel ostřeluje jsem poznal až podle proudu kuliček bouchajících o strom tak metr ode mne. Já protože jsem měl kuliček 1000 na celou akci jsem se snažil šetřit a mířit, ale jen jsem vystrčil hlavu snesla se na mě palba jako kdyby tam nahoře nebyl jeden člověk, ale prapor s 50-ti kulometama a fabrikou na munici. Po chvíli na mě ten člobrda zavolal, že mně asi trefil, no já nic necítil, ale v rámci pravidel jsem si řekl, že asi jo a stáhl se. Po chvíli se takto stáhla celá jednotka s tím že to zkusíme z jiné strany. Prošli jsme tak 4 km a nepřítel nikde. Po odpočinku v jednom z objektů jsme se vydali dál. Po vstupu do „města“ jsme obsadili jeden objekt, pak následovala přestřelka a hurá na druhý objekt. Tady podotýkám, že úkolem naší skupiny bylo lokalizovat a popřípadě obsadit nepřátelský štáb který měl být nějak označen.
   Po vyčištění další budovy jsem právě zvažoval co dál, když jsme uviděli tři chlapy jak jdou lážo plážo po cestě k zaparkované škodovce. Dost nás to zmátlo, protože šli jak na houby. Nakonec jsme tak trochu spustili palbu a já doběhl k onomu vozidlu, které jeho majitel nastartoval a chtěl odjet. Myslel jsem, že jedou domu a chtěl jsem zjistit co se děje. Človíček v autě mě s úsměvem řekl, že se válčí a ujel a já tam stál jak roura v palbě jeho kolegů. No pro příště by se toto opakovat nemělo, i přesun auta se dá udělat bojově a navíc my bychom ho asi nevykradli.
   Po této humorné scénce se válčilo dál. Uhnízdili jsme se na jedné věži a vyrazili do dalšího útoku. Tentokrát jsme padli asi na ten štáb (nebylo to označené) a Bunny pod nohama dvou hlídek odmontoval z oné škodovky kabely z rozdělovače a z podtlaku. Pak následoval útok na štáb. Kluci se dostali až dovnitř a tady se to zadrhlo. Hlídku tvořili myslím dva lidi, co si udělali barikádu z tvrdého papíru a papundeklu. No, beru to, že se nedá s sebou vozit halda písku a 100 pytlů, ale myslím že sutin okolo bylo víc než dost a udělat si zátaras ze sutě nebo dřeva zas tak velký problém není.
   Po chvilce marného vykuřování nás napadla ze zadu vracející se průzkumná hlídka nepřítele a naše jednotka se ze štábu stáhla a oklikou se vrátila na výchozí bod.
   Pomalu se blížil večer a tak jsme se rozhodli akci ukončit. Pochodem jsme se přesunuli do cílové zastávky na nádraží a tam strávili večer a noc v relativním suchu a teple.
   Druhý den pro nás v 14.00 přijel opět autobus a pak už jen hurá domů.
   Jaké ve mně zanechala akce dojmy? 
   No tak trochu smíšené. Airsoft není špatný, UZI co jsme měl půjčenou, fungovala dobře, jen na jednu trefu je potřeba tak 10-15 kuliček. Spíš si myslím, že výhodu má ten, kdo si toho vezme víc (kuliček) a má zásobník na mnogo ran. Dále nejsou vůbec cítit zásahy. To jistě může zadat příčinu k hádání a u choleriků odjezd z akce. Nám teda dlužno dodat soupeř zásahy přiznával a k slovnímu střetu nedošlo.
   Nejvíc, jak jsem napsal, mě vadilo to ohromné množství munice. Spíš jsem zvyklý tak na 300 nábojů. 
   Takže Seal dík za akci, pokud se jim to s náma líbilo, klidně pojedeme znova.

   Zapsal Condor


Copyright © 2003-2010 2.RCT Praha. Všechna práva vyhrazena