.:: AKCE KLUBU :: V ROCE 2003 :: Ořechov 1945 ::.

   Naše parta se poprvé letos vydala na akci o dobývání Brna pořádanou VHS Renata v Ořechově u Brna. Jeli jsme letos poprvé jako německá armáda a tak se všichni těšili.
   I přes značnou vzdálenost proběhl přesun v pohodě, dokonce i Nezmar se choval jako člověk a byl celkem ucházejícím pasažérem.
   Po příjezdu do prostoru kasáren jsme se zaregistrovali, zaparkovali vozidla v autoparku a vyrazili se porozhlédnout po známých. Už první šok byl, že u stánků se čepovalo něco, co se tvářilo jako pivo a jmenovalo se to Černá Hora. Nebyla to teda „fasová zrzka“ jak praví reklama. Tudíž se přejelo na rum a colu. No, nebudu se šířit o následcích, každý ví o čem je řeč.
   Ráno po nástupu se ruská část vojska vydala k pomníku do vesnice a my se zbytkem „Regimentu List“ jsem hlídali autopark a tábory. K polednímu začala stoupat teplota a i nálada mužstva. Pomalu jsme se přesunuli na místo ukázky a zaujali pozice demoralizovaného Wehrmachtu v kopřivách a čekali.
   Jako prostý účastník jsem neznal scénář, ale musela to být docela švanda, podle toho co jsem slyšel v Gustově vysílačce. Patrně tam blbli hasiči a Rumuni přijuchali na pole asi tak o půl hodiny napřed.
   Konečně jsem dostali pokyn a vyrazili na posty. Regimet měl bránit levé křídlo a naše jednotka byla jeho předsunutou obranou na malé vyvýšenině asi 50 m před zákopy. Zalehli jsme a čekali. Byli jsme příjemně překvapeni, že přece jenom nejsme úplně první, na plošině pod námi zalehla ještě jiná německá pěchota. Naše překvapení se po chvíli změnilo v údiv, protože jednotka několikrát vystřelila a utekla. Nastala vteřina ticha a pak se za řevu „Urááá“ nebo tak nějak se na nás osm vyřítilo snad 300 Rusů (ono jich tolik nebylo, ale vypadalo to tak). Nejlépe to okomentoval Martin slovem : „Do p….“ Začala palba, ale uklikovat to prostě nešlo. Stádo bylo za chvíli u nás. Stáhli jsme se o kus zpět, zase zastavili stádo a pak jsme běželi do týla za hlavní linii. Při přeskakování našich zákopů si jeden náš člověk dokonce zlomil vlastní puškou nos !!! Po chvilce klidu jsme začali odrážet útoky ruské pěchoty a jízdy z boku, došlo i na bodákový souboj. Německé linie se stahovali až na místo posledního boje. Tam se ještě chvíli střílelo a bylo po všem. Pár našich „padlo“, zbytek se vzdal do zajetí. Tady možná trochu zaskřípala domluva, odvedli mě jako zajatce pár metrů a pak najednou jsme stáli sami a Rusové jásali opodál. Možná by to chtělo vyčlenit pár lidí na hlídání zajatců, mohli jsme v klidu utéct a vypadá to blbě.
   Po bitvě jsme zhodnotili,vyčistili pušky a po vzájemné domluvě vyrazili do Prahy. Cesta domů proběhla v pohodě,jen ke konci cesty jsem už držel víčka s námahou otevřená.
   Co na závěr? Akce dobrá, terén taky, jen by to chtělo dát ke stánkům taky cigarety a snad jiné pivo,  ale to je věc pořadatelů. Pokud budeme pozváni, rádi budeme v r.2004 bránit Ořechov zase.

   Zapsal Condor

   :: Fotogalerie ::.


Copyright © 2003-2010 2.RCT Praha. Všechna práva vyhrazena