.:: AKCE KLUBU :: V ROCE 2003 :: Sněhová bouře bez sněhu ::.

   24.1. 2003 se uskutečnila naše první letošní akce pod názvem Sněhová bouře. Akce probíhala v prostoru Rakovnicka a byla zaměřená na průzkumné úkoly a spolupráci v týmu.
   Vyrazili jsme v pátek z Prahy a počasí nám vyloženě nepřálo. Celý den pršelo a byla zima, prostě ta nejhorší možná kombinace. Po cestě jsem zažil první šok, když ČD, celkem bez pardonu, nacpali dva plné vagóny do jednoho s tím, že prostě dál jede jen jeden a konec.
   Naše sqadra v počtu 13 lidí (už to číslo !!) dorazila do cílového bodu ve 22.30 a vydala se na cestu. Protože akce byla připravována jen podle map, už na začátku se narazilo na problém orientace, protože chodit po lese v noci a bez baterky je vrahovina. Nicméně po pěti hodinách pochodu mlázím, ledem a lesem jsme dorazili na bod Foxtrot, kde měla vybraná skupina splnit první z úkolů. Zhostila se ho se ctí i přes různé nástrahy a překážky. Zatímco první skupina plnila úkol, zajišťovací tým čekal spolu se mnou na výchozím bodě. Pak přišel šok. Po opětovném setkání se pět lidí rozhodlo, že akci vzdá a pojede domu. Že to byli to nováčci, nás ani tak nepřekvapilo, ale že to budou i tři skalní členové, to jsem tedy nečekal.
   Vzhledem k snížení stavu o 40 % se změnil i plán akce. Skupina se nerozdělila, jak bylo v plánu, ale pokračovala společně po trase 2.družstva.
   V 7.00 v sobotu jsme konečně našli místo k odpočinku a za pět minut se už spalo. Odhadem jsme urazili tak 13 km.
   Zde ještě musím podotknout, že nás celou dobu honila skupina z KVH Gardekorps, která znala cíl naší akce a byla o našich pohybech informována. Tímto bych jí chtěl poděkovat za snahu a ochotu mrznout tam s námi.
   Asi v 12.00 se celá grupa balila a vydávala dál na další porci kilometrů. Po chvíli jsme byli upozorněni hajným, že v lese, kterým jsme měli projít, probíhá hon a tak jsme se raději stáhli mezi obytné domky v zahrádkářské kolonii. Tam jsme byli, naštěstí jen slovně, napadeni opilým člověkem s puškou. (Nechci psát myslivec, abych neurazil ostatní, jistě slušné členy mysliveckých spolků, ale nechat chodit člověka v tomto stavu s nabitou zbraní po lese hraničí s trestným činem obecného ohrožení. Navíc mám dojem, že je povinností pořadatele honu zabezpečit, aby do honitby nevstoupila cizí osoba, což se nestalo, protože na všech přístupových cestách jsme neviděli jedinou ceduli. Jen mě napadá, co by se stalo, kdyby tam šlo třeba malé dítě).
   Po této komické vložce se pokračovalo dál. Teplota oproti pátku rapidně poklesla a pochod přes pole k Senci připomínal ústup Napoleona od Bereziny. Zmrzlá půda se střídala s rozbahněnými poli. Musím podotknout, že v tu dobu už jsem si já začal sahat na dno svých sil. Po dvou hodinách jsme dorazili pod kopec, na kterém ležel cíl Juliet. Vydrápali jsme se nahoru a opět jedna skupina vyrazila plnit úkol, ostatní dělali zajištění.
   Po splnění jsme se vydali na poslední úsek cesty. Byla už tma a tak skupina postupovala po silnici. Pod posledním kopcem mě nohy definitivně vypověděli službu a abych nezdržoval ostatní, zůstal jsem na místě a povolal pomoc. Možná jsem ty poslední dva kilometry mohl urazit, ale v tu chvíli už to prostě nešlo. 
   Ostatní postupovali dál a v 19.00 došli na cílový bod, kde se skupina skryla u člena „místního odboje“. Do spacáků jsme zalehli o půlnoci a spali jak zabití až do druhého dne do oběda. 
   Pak už jen následoval přesun na nádraží a cesta vlakem domů.
   Chtěl bych pogratulovat všem co dorazili a jistě se pokusíme podobnou akci ještě jednou v zimě zopakovat.

Ti co došli : Aleš, David, Danny, Willy, Mike, Bunny a Mirek. 

   Zapsal Condor

   :: Fotogalerie ::.


Copyright © 2003-2010 2.RCT Praha. Všechna práva vyhrazena