.:: AKCE KLUBU :: V ROCE 2001 :: Bastogne ::.

Postupujeme na Martinice   Rekonstrukcí obléhání města Bastogne během ofenzívy v Ardenách už bylo několik. I naše „sqadra“ se letos účastnila jedné z nich. Akci pořádal osvědčený pořadatel Českomoravská asociace vojensko – historických klubů v prostoru obce Martinice poblíž naší základny. My jsme tentokrát bojovali na straně Wehrmachtu pod taktovkou G.Bezděkovského. Naše jednotka byla zařazena jako 3.rota 6.Inf.Reg.Pz.G „List“. Nám osobně velel Martin.
   Na akci jelo osvědčené složení lidí (Martin, Mike, Bunny, Condor, Duffy a Forrest). Jeden náš člen, Luďa Vilím, bojoval na straně Spojenců. Týden před akcí se k nám ještě přidal Nezmar, Nutelovi a Mireček takže jsme najednou byli nejpočetnější rota u regimentu a díky tomu, že nám Nezmar půjčil dvě flinty tak i nejlíp vyzbrojená.
   Na brífingu 7.2. jsme si řekli poslední novinky a vyrazili. Já, Martin, Neza a Duffy jsme jeli Opelem, Willy, Mike a Bunny si natřásali kosti v Karkulce.
   Počasí nebylo špatné, v noci chladno, ale jinak teplo. Na místo jsme dorazili všichni okolo 21.00. Dlouho se nic nedělo a tak jsme navštívili místní restauraci. Pili jsme pivo a čekali až si nás válka najde. Našla. 
   Kolem 02.00 se celá jednotka sebrala a vyrazila na Spojence. Celkem bez nehody jsme dorazili k poslední zatáčce u zastávky autobusu. V tu chvíli začalo čoromoro.
   Někdo vystřelil a my šli přes pole do útoku. Dobyli jsme remízek nad zastávkou a zajali dva Skoty. Zbytek regimentu postupoval na Nazdice a tlačil před sebou zbytky nepřítele. Až teď jsme se dozvěděli, že Spojenci měli zakázáno střílet.
   Protože bez střelby je to o ničem, začali jsme se stahovat do tábora. Naše rota šla přes kopec, aby se vyhnula problémům. Přešli jsme potok a vylezli na kopec. V tom na nás zaútočil skot. Nebyl to Skot, ale skot, jmenovitě bejci.
   Nutela, nebo kdo, navrhoval udělat karé, jiní znalci volali „huš“, skot byl asi hluchý a nebo neuměl česky.
   Co se nepovedlo Spojencům, povedlo se dobytku. Úspěšně nás rozprášili.
   Nicméně jsme do tábora jsme dorazili všichni v celku a šli jsme spát.
   Ráno jsme se probudili v 8.30. V pohodě jsme se najedli a okolo 11.00 vyrazila celá grupa do terénu. Vedl nás Martin. Asi po dvou kilometrech se jednotka rozdělila, Gusta šel s myslivci a SS čelně, dvě roty regimentu List dělali obchvat. Šli jsme nelidským terénem. Po hodinovém zdolávání kopců jsme se dotrmáceli na čáru útoku. Přeběhli jsme pole, prošli remízkem č.1 a utíkali přes další k remízku č.2. Tam už na nás někdo střílel, ale jen jsme tam doběhli, bylo vyhlášeno příměří. Za chvíli se začali trousit poztrácené jednotky až jsme byli zase všichni.
   Gusta nás vedl do dalšího lesa, kde se strhla divoká bitka. Padaly výstřely, dávky, nadávky a místy málem i facky. Nicméně po několika minutách vše utichlo a my se museli stáhnout dost dozadu, do remízku č.1. Tam jsme tiše mrzli a čekali co spáchá nepřítel. Asi za hodinu se na poli vyrojili Angláni a šli do sebevražedného útoku. Padli všichni. Na revanš nás Gusta vyhnal do podobné šílenosti. Padli jsme taky všichni.
   Potom se stalo něco čemu nikdo z nás nevěřil. Přesně v 15.00 po necelých třech hodinách válka byla bůh ví proč ukončena. Stáhli jsme se do tábora, zabalili věci a pomalu se přesunuli do Martinic, kde už probíhala družná zábava. Zpívalo se a pilo až do rána bílého a pak jsme jeli pokračovat do Prahy.
   Mirek s lítostí sundal uniformu a jel bránit vlast. My ostatní jsme ještě trochu popili u Sokolovny a šli taky domu.
   Z celé akce mám smíšené pocity. Na jedné straně nebyla špatná myšlenka celé hry, ale myslím, že ukončení mělo přijít tak v 17.00. Terén taky moc neodpovídal, samé pole a málo lesa.
   Ale snad to bude příště lepší.

   Zapsal Condor


Copyright © 2003-2010 2.RCT Praha. Všechna práva vyhrazena