.:: AKCE KLUBU :: V ROCE 2000 :: Dunkerque ::.

   Protože naším hlavním posláním je válčit a ne se flákat, účastnil se náš slavný klub akce Dunkerque, kterou pořádal VHS Západ. Už sama příprava na akci stojí za povšimnutí, protože nejdříve jsme měli dělat vrchní Spojence, ale po odchodu Aleše o nás zase nikdo nestál. Takže jsme kontaktovali Gustu s tím, že pojedeme jako Wehrmacht. Jenomže o týden později už jsme zase byli Američané, alespoň polovina z nás. Pro úplnost uvádím, kdo kde byl. 
    4.pěší : Condor, Mike, Bunny, Duffy, Drn, Bohouš
   WH : Průša, Mirek 
   Akce se za nás účastnil ještě nafukovací člun, UH 1203 Troska, Lulubele ,Apač a Bruno (minomety).
   Pořadatelé sice slibovali půjčení zbraní, ale jako vždy z toho sešlo a tak se Průša zdravě naštval a během týdne vyrobil dva minomety, takže jsme měli do akce už tři. 
   Condor mezitím uklidil UH a tak už nic nebránilo tomu, abychom vyrazili do akce. Mezi povinnou výbavu G.I. patřila kořalka, žvýkačky, čokoláda a silonky. U Němců byl zase povinný šnaps, zelí a klobásy. Samozřejmě, že pár dní před akcí nastaly zmatky. Švéd nemohl jet protože rozmlátil škodovku, Průša měl deprese a po schůzi s hlavou na stole neustále opakoval, že nás nemá rád. Já už jsem byl v takovém stavu, že jsem každý večer rozebíral a čistil mausera a leštil náboje. Když jsem ho odvezl na Bohdalec, čistil jsem doma sporák.
   No a tak v pátek vyrazila 2.RCT v počtu : 6.mužů, 3.pušky, 1.malorážka, 500,nábojů, 2.minomety a jedno auto.
   Vzhledem k tomu, že Švéd nejel měla být 4.pěší oslabena ze čtyř na tři muže, protože Bunny by se dal k Němcům, abychom splnili směrné číslo na akci. Jenomže se v místě objevil Drn a Bohouš a tak šla čtvrtá do boje v šesti lidech a dva byli na straně Wehrmachtu.
   Po příjezdu jsme se ubytovali v místním hostinci, pozdravili se s kamarády, lehce popili a šli spát. Každý toho měl přes den dost.
   Druhý den po snídani se Spojenci odebrali do dobového tábora, kde jsme byli k „nahlédnutí“. Opět se potvrdilo staré heslo, že na vojně se čeká, aby se mohlo spěchat. V 11.00 byl v sále briefing, kde se rozdělily úlohy, kdo, kde a s kým. My jsme se s minomety staly součástí amerického útoku na druhé straně řeky. Tam jsme se odebrali hned po poradě a po domluvě s Němci se uskutečnil i nácvik akce.
   V 13.00 jsme opět stáli na druhé straně řeky a v půl druhé zastavovali dopravu, která chtěla přes most. Opět došlo k několika konfliktům s neukázněnými motoristy, ale vše se zvládlo. Čekali jsme na výstřel na anglické straně, který měl zahájit akci. Při útoku byly americké jednotky rozděleny do tří skupin. První, hlavní skupina vedená Dvořáčkem postupovala s technikou po hlavní silnici směrem k mostu. Druhá měla za úkol napadnout Němce zezadu a pomoci dobýt nájezd k mostu a naše třetí postupovala po břehu řeky a měla za úkol vyčistit sad a pomocí minometů zabránit přísunu posil po mostě k nám. Skupiny se měly sejít u mostu 15.minut po zahájení akce.
   Protože jako vždy jsem viděl jen to, kde jsme útočili my, popíšu co se dělo na naší straně.
   Postupovali jsme podél břehu řeky, Němci se nás snažili zadržet, ale nedařilo se. Po vyčištění sadu zahájily minomety palbu na druhou stranu řeky a na most. Němci podnikli zběsilý protiúder, ale po chvíli ustoupili za zátaras uprostřed mostu. V té době odstraňovali výsadkáři nálože z prostředního pilíře. Pěšáci zaútočili na zátaras, ale nedařilo se. Až po zásahu z minometu Němci ustoupili. V tomto okamžiku náš útok trochu „zamrzl“, odtahovali jsme raněné z mostu a chystali poslední úder. Jenže ouha. Němci (Martin a Mirek) přebrodili řeku a ohrožovali nás zespodu mostu. Velitel minometu Lulubele voj.Bunny iniciativně převzal velení, shromáždil celé družstvo, až na mne, a v divokém protiútoku je zlikvidoval. Pak přebrodili řeku a zajistili opět prostřední část mostu proti podobným překvapením. Na mostě zatím nic netušící pěšáci dobyli zátaras a i na druhé straně, kde útočili Britové, se schylovalo ke konci. Zajali jsme několik Němců, kteří byli odvedeni k svým a pak velitel Spojenců Lt.Higgins podepsal akt kapitulace.
   Po nástupu jsme se usušili, najedli a čekali na slíbenou zábavu. Ta se bohužel nekonala, protože zpěvačka v sexy oblečení odmítla vystoupit před bandou vojáků. Ale i tak zábava pokračovala až do pozdních nočních hodin.
   Ráno v neděli jsme vystřízlivěli, zabalili a jeli se dál opíjet do Prahy. Celá akce pro nás skončila ve 21.00 v restauraci U Václava.
   Myslím, že jsme obstáli všichni se ctí, Martin a Mirek dostali od velitele němců Železný kříž a amíci pochvalu velitele. Navázali jsme nové kontakty a přátelství a už se všichni těšíme na další podobnou akci.
   Rád bych celou reportáž ukončil novým ekologickým heslem "Zabij bobra – zachráníš strom".

   Zapsal Condor
  


Copyright © 2003-2010 2.RCT Praha. Všechna práva vyhrazena